Ověření účinnosti půdního inokulačního přípravku AZORHIZ +F a listového biologického přípravku AZOTER L včetně pomocné látky hydrogel v porostu sóji luštinaté z roku 2023

Zpráva o výsledcích poloprovozní zkoušky 2023

vyhodnocení účinku ošetření půdy půdním doplňkem (PPL) ve formě koncentrovaného biologického přípravku Azorhiz (obsahujícího nesymbiotické bakterie Azotobacter chroococcum, Azospirillum brasilense a Bacillus megaterium a symbiotických inokulačních bakterií Rhizobium japonicum a Rhizobium leguminosarum) se samostatnou přísadou F (obsahující parazitickou houbu Trichoderma atroviride) a hodnocení účinku rostlinného biostimulátoru s hnojivým účinkem Azoter L (obsahujícího bakterii Herbaspirillum seropedicae) v technologii pěstování sóji.

* * *

Ing. Tomáš Javor, DiS., Ing. Lenka Beranová, DiS. a kol., AGROEKO Žamberk spol. s r.o.

Jiří Čermák, Farma Čermákovi s.r.o.

Ing. Jiří Suchodol, AZOTER Trading s.r.o.

Charakteristika experimentu: Validace biologického produktu Azorhiz v dávce 10 l/ha s inokulačním účinkem na kořenový systém rostlin sóji a doplněný samostatným přísady F v dávce 0,1 l/ha s fytopatogenním účinkem byl stanoven v sušší oblasti ve Lhotě pod Přeloučí, která se nachází v rovinatém terénu v nadmořské výšce 208 m n. m. Na lokalitě se vyskytují i další druhy hnojiv. Pokus byl založen jako poloprovozní metoda jednoduchých dlouhých parcel o velikosti každé parcely 0,54 ha na celkem 4 parcelách včetně neošetřené kontroly. Plocha číslo 4 (ošetření přípravkem Azoter L s přídavkem hydrogelu) byla menší a měla rozlohu 0,28 ha. Půda na pokusné ploše byla klasifikována převážně jako lehký, arenický subtyp, regiosoly, pararendziny, kambizemě, případně i fluvizemě na lehkých, nevododržných, silně odvodněných substrátech. Předplodinou pro pěstování sóji byla kukuřice na zrno se slámou ponechanou na pozemku. Půda po předplodině (kukuřici) měla uspokojivý obsah přístupného fosforu, dobrý obsah přístupného draslíku, vysoký obsah přístupného vápníku a velmi vysoký obsah přístupného hořčíku. Půdní reakce (pH) byla mírně kyselá (tabulka 1).

Tab. 1. Základní agrochemické vlastnosti půdy na pozemku před založením pokusu (07/05/2023)

Biologická příprava Azorhiz obsahuje nesymbiotické diazotrofní bakterie, které fixují vzdušný dusík: Azotobacter chroococcum, Azospirillum brasilense, bakterie podílející se na dostupnosti fosforu v půdě: Bakterie Bacillus megaterium a symbiotické inokulum nalezené na kořenech sóji Rhizobium japonicum a Rhizobium leguminosarum a dodávají většinu dusíku potřebného pro rostliny ze vzduchu (N₂). Přípravek byl v postřikové hlíně obohacen o přísadu F obsahující parazitickou houbu Trichoderma atroviride, která omezuje vývoj spor Fusarium (omezuje také Pythium, Rhizoctonia a Botrytis ) a zvyšuje účinek přípravku při přeměně hemicelulózy a celulózy obsažených v posklizňových zbytcích, čímž se dodatečně zpřístupňují živiny pěstovaným plodinám.

Azorhiz byl aplikován pozemním postřikovačem AMAZONE UX 4200 těsně před předseťovou přípravou půdy pro výsev dne 30. 4. 2023 v množství 10 l/ha spolu s přídavkem F v množství 0,1 l/ha. Postřiková dávka byla 300 l/ha. Provozní tlak postřikovacího systému nepřekročil 2,5 baru pro optimální aplikaci biologických přípravků s vitálním obsahem. Zapracování aplikovaného přípravku bylo provedeno ihned pomocí předseťového kompaktoru do hloubky 4 cm. Před kompaktorem bylo aplikováno dusíkaté hnojivo Alzon Neo (stabilizovaná močovina, 46 % N) v dávce 50 kg/ha (23 kg N/ha). Půda byla dále zpracována přípravnou sekcí secího stroje Horsch, který byl rovněž použit k aplikaci trojnásobného superfosfátového hnojiva (TSF) v dávce 50 kg/ha (min. 24 kg _P2O5/ha). Před setím bylo na pozemek aplikováno hnojivo Kieserit v dávce 100 kg/ha.

Porosty byly dále ošetřeny listovým hnojením kapalným hnojivem Lovosoya ve směsi s Borosan Humine (bór-etanolamin + huminové látky) ve dvou termínech během vegetace. První aplikace byla provedena v založených 2-3 listových patrech (12. června 2023) a druhá aplikace byla provedena v 5-6 listových patrech (některé rostliny již v prvním pupenu) 21. června 2023. 6. 2023. Na základě diagnostických doporučení bylo do porostů aplikováno komplexní množství makro- a mikroživin mimokořenovou aplikací (tabulka 2).

Tab. 2. Dávky makro- a mikroživin dodané plodině sóji prostřednictvím nekořenové výživy (aplikace 12. června a 21. června 2023).

Osev půdy byl proveden 7. 5. 2023 při výsevku 130 kg/ha (při rozteči řádků 16 cm) a hloubce uložení osiva 3,5 cm. Porost sóji byl založen s odrůdou Brunensis (raná). Osivo sóji bylo těsně před termínem výsevu na stacionárním míchacím zařízení za sucha naočkováno přípravkem HiStick Soy (obsahuje spory hlízkových bakterií). Bradyrhizobium japonicum sp.) v dávce doporučené výrobcem (400 g/115 kg osiva). Po zasetí nebyla půda válcována cambridgeskými válci. Po zasetí byl na pozemek aplikován herbicid Sencor + smáčedlo a po vzejití herbicid Corum + Gallant.

Azoter L v dávce 10 l/ha byl aplikován na vzešlý porost sóji v rozvinutém porostu. 3. – 4. vrstvy listů na stonku dne 17. 6. 2023. Aplikace byla provedena v postřikové dávce 300 l/ha. Ve variantě č. 4 byl při výrobě přípravku Azoter L přidán absorpční hydrogel (polyakrylát draselný jako hlavní složka) v dávce odpovídající 1 kg/ha, aby se otestovalo prodloužení smáčení listů a doba průniku přípravku obsahujícího vitální bakterii Herbaspirillum seropedicae skrz listovou kutikulu. Pracovní tlak postřikovače při aplikaci nepřekročil 2,5 baru. Kromě výše zmíněných endofytických diazotrofních bakterií obsahoval Azoter L také mikroprvky bór v dávce 25 g/ha (celková dávka 140 g B/ha), draslík v dávce 26 g/ha (celková dávka 594 g/ha) a dusík v dávce 91 g/ha (celková dávka 469 g/ha).

Cílem poloprovozního pokusu bylo ověřit účinnost inokulace půdy. izolovanými kmeny hlízkových bakterií žijících na kořenech sóji spolu s přídavkem nesymbiotických bakterií fixujících vzdušný dusík (N₂) a fytopatogenních hub pro ochranu rostlin a porovnat tento účinek se standardní technologií očkování osiva hlízkovými bakteriemi a s mimokořenovou aplikací speciálního endofytického druhu dusíku (N₂) fixující bakterie v rostlinách v technologii pěstování sóji. Před výsevem byla půda pohnojena startovací dávkou dusíku a fosforu, aby se podpořila výživa a růst porostu v první polovině vegetačního období, kdy se na kořenech teprve vytvářejí fixační pohárky hlízkových bakterií (tabulka 3).

Tab. 3. Návrh poloprovozního pokusu pro testování účinnosti biologických produktů fixujících atmosférický dusík do půdy nebo rostlinných tkání (varianty pokusu)

Výsledky inokulace půdy přípravkem Azorhiz +F a účinnost listového přípravku Azoter L v porostu sóji

Pomocí diagnostických metod byl hodnocen výživný stav rostlin během vegetace a sklizňová výkonnost včetně výnosotvorných prvků a kvality osiva sóji. Současně bylo provedeno hodnocení základních agrochemických vlastností půdy před a po aplikaci testovaných přípravků pro komplexní posouzení účinku, včetně vlivu na následnou plodinu (obvykle ozimou pšenici).

1) Vliv biologického přípravku Azorhiz +F na agrochemické vlastnosti půdy

Půda při založení porostu sóji vykazovala průměrnou zásobu přístupného minerálního dusíku (Nmin_.) 67 kg/ha po předplodině kukuřice. Půda byla následně během meziřádkového setí pohnojena trojnásobným superfosfátovým hnojivem. Zbývající dávka dusíku byla aplikována dříve před vlastním výsevem v Alzon Neo stabilizované močovině. Během vegetace byl standardní hnojený porost (kontrolní var. 1) zjištěn na 3. 8. zásobení půdy Nmin_. 147 kg/ha (dobré zásobení). Je patrné, že zbytkový (reziduální) Nmin_. v půdě při sklizni sóji činil 57 kg/ha při standardní aplikaci hnojiv obsahujících dusík (a fosfor), v kategorii středního zásobení. To ukazuje na velmi dobré využití N rostlinami sóji z půdy, kromě atmosférické fixace _N2, také po intenzivní mineralizaci organické hmoty (obr. 1).

Obr. 1. Vliv ošetření půdy před setím biologickým přípravkem Azorhiz +F na zbytkovou zásobu minerálního dusíku (Nmin_.)

v půdě při sklizni a zároveň na využitelnost půdy pro následnou ozimou pšenici (profil 0 – 30 cm).

2) Vliv Azorhizu a Azoteru L na vegetativní a výživný stav rostlin

Po 54 dnech od výsevu se u plodin vytvořily 4. – 8. výška listů (cca 40-50 cm) a rozdíly v růstu a výživě mezi variantami ošetření půdy a rostlin. Na půdě bez ošetření (kontrola = 1) před výsevem Azorhizu byla zjištěna hmotnost sušiny nadzemní biomasy 1,6 t/ha. Po 60 dnech od aplikace přípravku Azorhiz +F (var. 2) Bylo zjištěno, že hmotnost nadzemní biomasy byla o 14 % vyšší na půdě před setím než na kontrole. Po mimokořenové aplikaci přípravku Azoter L (var. 3) V průběhu vegetačního období vykazoval porost téměř o 5 % vyšší nárůst nadzemní biomasy než kontrola, a to již 12 let. den po ošetření. Po aplikaci přípravku AZOTER L + Hydrogel (var. 4) porost vykazoval o 7 % vyšší nárůst nadzemní biomasy než kontrola 12 dní po ošetření. Je patrné, že po ošetření půdy před setím inokulanty a dalšími bakteriemi v přípravku Azorhiz +F vykazoval porost nejlepší podporu růstu již v první polovině vegetačního období.

Po intenzivním růstu a nasazení hlavních lusků na stoncích byl 89 dní po výsevu zjištěn nárůst nadzemní biomasy o 7,7 t/ha u kontrolní varianty bez ošetření půdou a porostem. Po ošetření půdy 7 dní před setím (v té době 95. den) přípravkem Azorhiz +F (var. 2) byl pozorován druhý nejvyšší nárůst nadzemní biomasy rostlin. Hmotnost biomasy byla výrazně o 68 % vyšší než u neošetřené kontroly. Po 47 dnech po ošetření porostu přípravkem Azoter L během vegetace bylo zjištěno o 9 % více nadzemní biomasy ve srovnání s kontrolou. Po aplikaci přípravku Azoter L ve směsi s hydrogelem vykazoval porost nejvyšší nárůst rostlinné biomasy o 74 % ve srovnání s kontrolou.

Je patrné, že po společné aplikaci přípravku Azoter L s hydrogelem, který prodlužuje smáčení listů a pronikání aktivní bakteriální složky přípravku přes listovou kutikulu, byl v druhé polovině vegetačního období pozorován významný vliv na zlepšení růstu nadzemní biomasy (obr. 2).

Obr. 2. Vliv ošetření půdy před setím biologickým přípravkem Azorhiz +F a ošetření porostu během vegetace přípravkem Azoter L

o dynamice nárůstu hmotnosti sušiny nadzemní biomasy (průměrná hustota porostu 36 rostlin na^m2).

Výživa rostlin hlavními makroživinami (N, P, K, Ca a Mg) se 54. den vegetace mezi jednotlivými ošetřeními lišila minimálně. Na neošetřené kontrolní ploše bylo zjištěno, že průměrná výživa dosahuje 90 % optima, tj. Mírný nedostatek výživy rostlin ve fázi růstu (4. – 8. list). Po aplikaci Azorhiz +F (var. 2) byla výživa rostlin makroprvky v průměru 101 % optima (v optimu). V té době bylo pozemků 60. den po ošetření před setím. Stejně tomu bylo i po aplikaci Azoteru L (var. 3) s výživou na úrovni 103 % optima (v rámci optima) a po aplikaci Azoteru L obohaceného hydrogelem (var. 4) s výživou na úrovni 107 % optima (mírný přebytek). Je vidět, že výživa porostů po mimokořenové aplikaci Azoteru L a Azoteru L s hydrogelem byla velmi vyrovnaná. Výsledky také ukazují, že předseťové ošetření půdy přípravkem Azorhiz +F je účinné pro výživu rostlin již v první polovině vegetace, podobně jako již započatá podpora výživy rostlin standardní inokulací osiva symbiotickými, dusík vázajícími bakteriemi.

Po 89 dnech od výsevu bylo zjištěno, že výživa rostlin na kontrolní variantě dosahuje 94 % optima (mírný nedostatek) sledovaných makroprvků. Po aplikaci přípravku Azorhiz +F (var. 2) byla zjištěna nejvyšší hodnota plnění 101 % optima (v optimu), a to 95 dní po ošetření půdy. Stejně jako v první polovině vegetačního období byla výživa rostlin stabilně a významně podpořena ošetřením půdy přípravkem Azorhiz +F v druhé polovině vegetačního období. Výživa rostlin 47. den po aplikaci Azoteru L (var. 3) byla 91 % optima (mírný nedostatek). Výživa rostlin po ošetření půdy přípravkem Azoter L s hydrogelovým obohacením (var. 4) byla na 93 % optima (mírný nedostatek). Je vidět, že listová aplikace zlepšila výživu rostlin minimálně (obr. 3).

Obr. 3. Vliv ošetření půdy před setím biologickým přípravkem Azorhiz +F a ošetření porostu během vegetace přípravkem Azoter L

o stavu výživy rostlin během vegetačního období (celková výživa N, P, K, Ca a Mg, optimální plnění = 100 %).

Výživný stav rostlin po 54. dny od výsevu byl mírný až slabý nedostatek dusíku, optimální až nadbytek fosforu, hluboký nedostatek draslíku, mírný nedostatek až nadbytek vápníku a nadbytek hořčíku. Výživa bórem byla v mírném nedostatku až optimu, výživa molybdenem v extrémním nadbytku, výživa manganem v extrémním nedostatku, výživa železem v mírném až hlubokém nedostatku a výživa mědí a zinkem v nadbytku.

Výživa rostlin dusíkem byla na 83 % optima (mírný nedostatek) v kontrole bez ošetření půdy a v porostu s testovanými přípravky. Po aplikaci přípravku Azorhiz +F (var. 2) byla zjištěna výživa rostlin na 95 % optima (mírný nedostatek až optimum). Výživa rostlin dusíkem po aplikaci přípravku Azoter L během vegetace (var. 3) byla na 94 % optima (mírný nedostatek). Výživa rostlin dusíkem po aplikaci přípravku Azoter L obohaceného hydrogelem během vegetace (var. 4) byla na 98 % optima (v optimu).

Výživa rostlin fosforem se pohybovala v rozmezí 103-131 % optima. Po ošetření půdy přípravkem Azorhiz +F nebo po ošetření plodiny přípravkem Azoter L byla výživa na úrovni 117 % optima (mírný nadbytek). Po ošetření porostu přípravkem Azoter L obohaceným hydrogelem byla výživa rostlin fosforem na 131 % optima (v nadbytku).

Výživa rostlin draslíkem byla u jednotlivých variant plodin velmi vyrovnaná, pohybovala se v rozmezí 60 až 66 % optima, tj. na úrovni hlubokého nedostatku.

Výživa rostlin vápníkem se pohybovala v rozmezí od středního nedostatku po optimum 86 – 111 %. Po ošetření půdy přípravkem Azorhiz +F byla výživa rostlin na 101 % optima (v optimu), po ošetření porostů přípravkem Azoter L na 108 % optima (mírný nadbytek) a po ošetření přípravkem Azoter L s obohacením hydrogelu na 111 % optima (mírný nadbytek až nadbytek).

Výživa rostlin hořčíkem se pohybovala od 117 do 132 % optima. Výživa rostlin hořčíkem po ošetření půdy přípravkem Azorhiz +F byla na 123 % optima, po ošetření porostu během vegetace přípravkem Azoter L včetně varianty obohacené hydrogely na 132 % optima (v nadbytku).

Výživa rostlin bórem byla zlepšena první listovou aplikací přípravku Azoter L, po které byla plodina doplněna na 99 % optimální výživy. Po ošetření porostů přípravkem Azoter s podpůrným penetračním hydrogelem se výživa rostlin zlepšila na 104 % optima (při optimu). Půda ošetřená před setím přípravkem Azorhiz +F měla na rostliny výživný účinek bóru na úrovni 105 % optima (v optimu).

Výživa rostlin molybdenem byla v luxusním množství a naznačovala velmi dobrou funkci hlízkových bakterií a fixaci dusíku v rostlinách. Výživa rostlin manganem byla u všech plodin hluboce nedostatečná a bylo nutné vyšší listové hnojení. Výživa rostlin železem byla při kontrole a po aplikaci přípravku Azorhiz +F mírně nedostatečná, ale po ošetření přípravkem Azoter L již hluboce deficitní. Výživa rostlin mědí byla nadoptimální a po ošetření přípravky Azorhiz +F a Azoter L včetně přídavku hydrogelu převyšovala luxusní příjem. Výživa rostlin zinkem byla u všech plodin nad optimem, přičemž nejlepší stav byl u kontroly.

Je zřejmé, že předseťové ošetření půdy přípravkem Azorhiz +F a ošetření porostu během vegetace přípravkem Azoter L ovlivnilo a zlepšilo výživu rostlin před intenzivním růstem biomasy a tvorbou lusků především dusíkem, fosforem, vápníkem a bórem. (Obrázek 4).

Obr. 4. Vliv předseťového ošetření půdy biologickým přípravkem Azorhiz +F a ošetření porostů během vegetace přípravkem Azoter L na výživný stav rostlin 29. července 2011. 6. 2023, 54. den po výsevu,

BBCH 51 (optimální stav výživy = 100 %, po ošetření Azoter L = 12. den, po ošetření Azorhiz +F = 60. den)

Dusíková výživa rostlin na konci intenzivního růstu a při nasazování hlavních lusků po roce 89. dny po výsevu byla na úrovni optima, tj. v rozmezí 89 – 105 % naplnění. Výživa byla u ošetření Azoter L mírně nedostatečná a pohybovala se v rozmezí 89 až 91 % optima. Nejlepší výživa rostlin na úrovni 105 % optima byla zjištěna ještě na konci intenzivního růstu po aplikaci přípravku Azorhiz +F (var. 2). Výživa rostlin u kontroly byla na 100 % optima.

Výživa rostlin fosforem vykazovala mírný až hluboký nedostatek s 74-84% naplněností ve všech variantách. Nejhorší výživa rostlin fosforem 74 % optima (hluboký nedostatek) byla zjištěna po aplikaci přípravku Azoter L během vegetace. Po přidání hydrogelu do Azoteru L byla výživa fosforem na 81 % optima (mírný nedostatek). Nejlepší výživnost fosforem 84 % optima byla zjištěna po ošetření půdy přípravkem Azorhiz +F (var. 2) a na kontrolní ploše.

Výživa rostlin draslíkem se u jednotlivých ošetření plodin značně lišila a pohybovala se od 57 do 67 % optima (velmi hluboký až hluboký nedostatek). V kontrolní variantě (var. 1) byla výživa rostlin draslíkem na 67 % optima (při hlubokém nedostatku). Výživa rostlin (62 % optima) byla po aplikaci přípravku Azorhiz +F (var. 2) podobná jako u draslíku. Nejhorší výživa rostlin draslíkem na úrovni 57 % optima (velmi hluboký nedostatek) byla zjištěna po aplikaci přípravku Azoter L (var. 3). Přídavek hydrogelu k Azoteru L zlepšil výživný stav rostlin na 64 % optima (hluboký nedostatek).

Výživa rostlin vápníkem byla většinou optimální a pohybovala se mezi variantami od 105 do 125 %, tj. v mírném až nadměrném množství. Výživa rostlin vápníkem na nejvyšší úrovni 125 % optima po ošetření půdy přípravkem Azorhiz +F. Výživa rostlin po listovém ošetření přípravkem Azoter L byla na 108 % optima a s přídavkem hydrogelového pomocného absorpčního přípravku na 118 % optima.

Výživa rostlin hořčíkem na konci tvorby výnosotvorného prvku se u jednotlivých variant plodin pohybovala většinou v rozmezí 112-128 % (mírný nadbytek až přebytek). Nejlepší výživa hořčíkem na úrovni 128 % optima (v nadbytku) nastala až po aplikaci Azorhiz +F (var. 2). Po aplikaci přípravku Azoter L byla výživa hořčíkem na 126 % optima (přebytek) a po obohacení hydrogelem na 112 % (mírný přebytek).

Bylo zjištěno, že výživa rostlin bórem se na sledovaných variantách pohybovala většinou v rozmezí 101-142 % optima (optimum až nadbytek). Nejlepší výživa rostlin bórem na 142 % optima (přebytek) byla zjištěna po ošetření půdy přípravkem Azorhiz +F před setím. Po aplikaci přípravku Azoter L během vegetačního období bylo zjištěno, že výživa rostlin dosahuje 110 % optima a 112 % optima po přidání hydrogelu. Výživa molybdenem byla na všech parcelách extrémně nedostatečná na úrovni 22-29 % optima a naznačovala velmi silné zředění rostlin ve srovnání s první polovinou vegetačního období. Rostliny s vysokým obsahem molybdenu využívaly tento prvek k tvorbě generativních orgánů a současnému růstu biomasy. Výživa rostlin manganem byla nadále hluboce až extrémně deficitní (46-79 % optima). Rostlinná výživa železem byla velmi bohatá (v luxusním příjmu) (obr. 5).

Obr. 5. Vliv ošetření půdy před setím biologickým přípravkem Azorhiz +F a ošetření porostu během vegetace přípravkem Azoter L na výživný stav rostlin ve 3. dni. 8. 2023, 89. den po výsevu,

BBCH 79-85 (optimální stav výživy = 100 %, po ošetření Azoter L = 47. den, po ošetření Azorhiz +F = 95. den)

Rostliny sóji 54. den po výsevu

Vlevo:
(var. 1)
Vpravo:
Azorhiz +F ošetření půdy (var. 2)

Sušina 1 rostliny = 4,7 g Sušina 1 rostliny = 5,0 g

Výživný stav sóji je zaznamenán během celého vegetačního období na obr. 2 až 5 a tabulky 4 a 5. Specifický biologický přípravek Azoter L určený k aplikaci během vegetace, který kromě přímého příjmu živin následně zvyšuje příjem dusíku listovým povrchem rostlin prostřednictvím endofytické diazotrofní bakterie Herbaspirillum seropedicae, byl aplikován v pokusu s dostupným hydrogelem, který prodlužuje smáčení listů a přilnavost přípravku k povrchu rostlin. Zakreslete Azoter L + hydrogel 13. den po aplikaci (29.6.) ukázal zvýšený hnojivý účinek tohoto přípravku s dusíkem, fosforem, vápníkem, hořčíkem, molybdenem a mědí. Tentokrát šlo především o zlepšení výživy rostlin pomocí přímo aplikovaných živin. Rostliny sóji tak zvýšily růst nadzemní biomasy a ošetření přípravkem Azoter L s pomocným absorpčním hydrogelem tak vedlo k lepšímu (delšímu) pronikání do listové pokožky za účelem smáčení a minimálnímu vysychání (vysychání přípravku na povrchu listů, který může být následně smyt dešťovými srážkami). Po ošetření přípravkem Azoter L bez hydrogelu a ve směsi s hydrogelem se již porosty výrazně zlepšily 13. denní rychlost růstu a intenzita výživy rostlin (tabulky 4 a 5).

Lepší stav výživy rostlin vápníkem a částečně i dalšími prvky po ošetření přípravkem Azoter L ve směsi s adjuvantním hydrogelem byl zjištěn i na konci intenzivního růstu.

Tab. 4. Vliv ošetření porostů sóji testovanými přípravky na vegetační a výživný stav rostlin s makroprvky a bórem ve fázi růstu (diagnostika výživy rostlin)

Tab. 5. Vliv ošetření porostů sóji testovanými přípravky na vegetativní a výživný stav rostlin s dalšími cílenými mikroprvky v růstové fázi (diagnostika výživy rostlin)

Červená = výrazný nedostatek (mírný a horší nedostatek), modrá = výrazný nadbytek (nad optimem).

3) Vliv Azorhizu a Azoteru L na výnos a kvalitu osiva

Porost bez ošetření půdy (var. 1 – kontrola) přípravkem Azorhiz +F před výsevem a při zachování standardní inokulace osiva a aplikace základní dávky dusíku a fosforu v hnojivu před výsevem dosáhl při sklizni výnosu semene 3,63 t/ha. Po ošetření půdy před výsevem přípravkem Azorhiz +F a při zachování standardní inokulace osiva (var. 2), bylo o 15 % (0,56 t/ha) vyšší výnosy osiva ve srovnání s kontrolou. Po mimokořenovém ošetření porostu během vegetace (na list) přípravkem Azoter L (var. 3) bylo dosaženo 12% (0,45 t/ha) zvýšení výnosu semen ve srovnání s kontrolou. Po aplikaci přípravku Azoter L ve směsi s pomocným hydrogelovým přípravkem pro zadržování vody (var. 4) byl zjištěn o 28 % (1,03 t/ha) vyšší výnos osiva ve srovnání s kontrolou.

Je zřejmé, že samostatné ošetření porostů během vegetace přípravkem Azoter L vykázalo nejvyšší intenzifikační schopnost při produkci semen, zejména po smíchání přípravku v nádrži s hydrogélem zadržujícím vodu a vysoce absorpčním, aby se prodloužila doba smáčení a penetrace přípravku přes listovou kutikulu, čímž se snížilo riziko spálení listových buněk sóji. Současně se předseťové ošetření přípravkem Azorhiz +F projevilo i v odpovídajícím přínosu pro výnos semen. U sóji se dostatečně využil soubor zlepšujících ošetření pro produkci osiva. Již po předseťovém ošetření půdy přípravkem Azorhiz +F bylo dosaženo velmi dobrého efektivního výnosu semen (obr. 6).

Obr. 6. Vliv předseťového ošetření půdy biologickým přípravkem Azorhiz +F a ošetření porostu během vegetace přípravkem Azoter L na dosažený výnos semene (sklizeň 25. 9. 2023)

Zvýšení výnosu semen bylo dosaženo po aplikaci přípravku Azorhiz +F před setím, po aplikaci přípravku Azoter L během vegetace a po aplikaci přípravku Azoter L + hydrogelové adjuvans vyšším počtem rostlin při sklizni, částečně vyšším počtem pater s vytvořenými lusky, částečně také vyšším celkovým počtem semenných lusků na rostlinách i na patrech a následně vyšším počtem semen na rostlinu.

Na kontrolní ploše (var. 1) bylo při sklizni zjištěno v průměru 52 rostlin na 1^m2. Po ošetření půdy biologickým přípravkem Azorhiz +F (var. 2) byla zjištěna mírně vyšší hustota porostu 53 rostlin na^m2. Při sklizni po ošetření přípravkem Azoter L (var. 3) byla zjištěna vyšší hustota porostu, v průměru 60 rostlin na^m2. Po ošetření porostu přípravkem Azoter L s přídavkem hydrogelu bylo dosaženo nižšího počtu 50 rostlin na^m2. Počet pater s vytvořenými lusky se u všech pokusných ošetření pohyboval od 13,3 do 16,8 na rostlinu. Nejvyšší počet lusků byl zjištěn po ošetření půdy před setím přípravkem Azorhiz +F (var. 2), zatímco počet lusků byl nejnižší po ošetření přípravkem Azoter L během vegetace (var. 3). Průměrný počet lusků na podlaze sudokopytníků se u jednotlivých variant pokusu lišila minimálně a pohybovala se v rozmezí 1,71 až 1,92 ks na podlahu. Průměrný počet lusků na celou rostlinu se u všech experimentálních variant pohyboval v rozmezí 27,8 až 30,6 kusů. Nejnižší počet lusků na rostlinu byl zjištěn po ošetření přípravkem Azoter L (var. 3). Naopak vyšší počet lusků na rostlinu se objevil po aplikaci přípravku Azoter L s adjuvantním hydrogelem (var. 4). Průměrný počet semen na lusk se u jednotlivých variant lišil minimálně a pohyboval se ve velmi úzkém rozmezí od 2,4 do 2,5 semen. Nejnižší průměrný počet semen na lusk byl zjištěn na kontrolní ploše (var. 1). Průměrný počet semen na celou rostlinu se pohyboval od 68 do 77. Nejnižší průměrný počet semen na celou rostlinu byl zjištěn po ošetření přípravkem Azoter L (var. 3). Vyšší počet semen na rostlinách byl zjištěn po ošetření půdy přípravkem Azorhiz +F (var. 2) a po ošetření porostu přípravkem Azoter L s obohacením hydrogelu (var. 4). Hmotnost tisíce semen (HTS ) se mezi jednotlivými ošetřeními pohybovala v úzkém rozmezí 180-186 g. Nejvyšší HTS = 186 g byla zjištěna na kontrolní ploše s nejnižším výnosem semen. Vyšší HTS = 184 g byla zjištěna po ošetření půdy přípravkem Azorhiz +F před setím (var. 2) a po aplikaci přípravku Azoter L během vegetace ve směsi s hydrogelem byla zjištěna HTS 181 g (var. 4). Nejnižší HTS = 180 g byla zjištěna v porostu po ošetření přípravkem Azoter L.

Kvalita osiva sóji podle obsahu hlavní dusíkaté složky se u všech pokusných ošetření pohybovala v úzkém rozmezí 41,1 – 43,0 % v sušině. Nejvyšší obsah dusíku 43,0 % byl zjištěn na kontrolní ploše (var. 1). Druhý nejvyšší obsah dusíku 42,3 % byl zjištěn po ošetření půdy přípravkem Azorhiz +F (var. 2). Nejnižší obsah dusíku 41,9 % byl zjištěn po aplikaci přípravku Azoter L. Nejnižší obsah dusíku 41,1 % byl zjištěn po aplikaci přípravku Azoter L ve směsi s dostupným hydrogelem (var. 4).

Tab. 6. Vliv předseťového ošetření půdy biologickým přípravkem Azorhiz +F a ošetření porostu během vegetace přípravkem Azoter L na strukturu výnosotvorných prvků a kvalitu osiva

(plošný výnos dosažený dne 25. 9. 2023, výnosové prvky stanovené ze vzorků sklizně rostlin dne 14. 9. 2023)

Porosty po ošetření půdy přípravkem Azorhiz +F nebo po listovém ošetření během vegetace přípravkem Azoter L vykazovaly kromě vyššího výnosu slámy i vyšší produkci semen. Poměr výnosu semen a slámy se u všech pokusných ošetření pohyboval v rozmezí 1:0,86 až 0,90. Nejnižší poměr výnosu semen a slámy byl zjištěn po ošetření během vegetace přípravkem Azoter L + hydrogelový adjuvant (var. 4). To svědčí o větším vlivu produktu na výnos osiva než na výnos vedlejších produktů ze slámy. Průměrný poměr výnosu semen a slámy 1 : 0,88 byl zjištěn po aplikaci přípravku Azoter L pouze na list během vegetace (var. 3). Nejvyššího poměru výnosu semen a slámy 1 : 0,90 bylo dosaženo po ošetření půdy přípravkem Azorhiz +F (var. 2) před setím. Porost byl od doby vzejití ovlivněn ošetřením půdy přípravkem Azorhiz +F se zjevným komplexním podpůrným účinkem na růst biomasy nejrovnoměrněji v hlavním a vedlejším porostu. U kontroly (var. 1) byl zjištěn těsný poměr výnosu semen a slámy 1 : 0,89.

Je patrné, že nejvyšší výnosy semen získané ze sklizňové plochy (sklízecí mlátička) souvisely s celkově vyšší produkcí nadzemní biomasy (vyšší výnos slámy). Nejvyššího výnosu slámy s potenciálem 6,2 t/ha bylo dosaženo po aplikaci přípravku Azorhiz + F před setím do půdy (var. 2). I zde byl druhý nejvyšší výnos semen získán ze sklizňové plochy se sklízecí mlátičkou. Bodový výnosový potenciál zde činil 6,9 t/ha. Vyšší výnosový potenciál 5,9 t/ha byl zjištěn po listovém ošetření během vegetace přípravkem Azoter L (var. 3). Bodový výnosový potenciál zde činil 6,7 t/ha. Po aplikaci přípravku Azoter L během vegetace ve směsi s adjuvantním hydrogelem byl zjištěn výnosový potenciál slámy 5,8 t/ha (var. 4). Bodový výnos osiva činil 6,7 t/ha. Nejvyššího výnosu semen na plochu bylo dosaženo s mlátičkou.

Potenciál výnosu osiva se u všech pokusných ošetření pohyboval v rozmezí 6,4 až 6,9 t/ha. Skutečný výnos na plochu, tj. ze sklizně mlátičkou se pohybovala od 3,6 do 4,7 t/ha (obrázek 7).

Obr. 7. Vliv ošetření půdy před setím biologickým přípravkem Azorhiz +F a ošetření porostu během vegetace přípravkem Azoter L

o poměru výnosu hlavního (osivo) a vedlejšího produktu (sláma) sójových bobů (vzorky sklizně rostlin ze dne 14.9.2023)

Závěry

Pěstování zdánlivě nenáročné plodiny sóji lze účinně zintenzivnit zapojením komplexních biologických principů výživy rostlin, které plodině poskytují postupný přísun dusíku a dalších živin. Ošetření půdy bakteriemi žijícími v symbióze s kořenovým systémem sóji a současně cílené zavedení nesymbiotických vzdušných diazotrofních bakterií vázajících dusík (N₂) zintenzivnil nárůst nadzemní biomasy, zlepšil výživu rostlin během vegetačního období, což vedlo k výraznému zvýšení výnosu semen. Po ošetření půdy před setím koncentrovaným biologickým přípravkem Azorhiz +F v dávce 10 l/ha (+0,1 l/ha složky F) byl dosažený výnos semen sóji zvýšen o 0,56 t/ha.

Velmi účinným intenzifikačním opatřením bylo ošetření porostů sóji během vegetace listovým (nekořenovým) biologickým přípravkem Azoter L v dávce 10 l/ha. Výnos osiva dosažený po ošetření přípravkem Azoter L se zvýšil o 0,45 t/ha. Při použití přípravku Azoter L ve vyrobené směsi s hydrogelovou pomocnou látkou zadržující vodu, která podporuje pronikání životně důležité bakteriální složky přípravku do listů, se výnos semen zvýšil o 1,03 t/ha ve srovnání s neošetřenou kontrolou. Porost po ošetření vykazoval lepší výživu dusíkem, fosforem, vápníkem, hořčíkem, bórem, molybdenem a mědí, což podpořilo intenzivnější dynamiku růstu nadzemní biomasy.

Doporučení:

1) Azorhiz +F pro ošetření půdy před výsevem sóji luštěninové musí být ihned zapraven do půdy předseťovou přípravou. Při aplikaci by měl být dodržen bezpečný rozsah pracovního tlaku do 2,5 baru. Výhodné je rovněž použití perforovaných trysek. Přípravek může účinně doplnit nebo nahradit inokulaci osiva před výsevem sóji na strukturních, biologicky aktivních půdách, půdách s mírně kyselým nebo lépe neutrálním pH a půdách s historií střídání plodin zahrnující tuto plodinu.

2) Po ošetření půdy přípravkem Azorhiz +F před setím sóji je nutné snížit „startovací“ předseťovou (výsevní) dávku dusíku v minerálních hnojivech na 25 kg N/ha a případně fosforu na 30 kg _P2O5/ha na půdách dobře zásobených fosforem a minerálním dusíkem (obvykle se dosahuje po mírné zimě v polopouštních a suchých oblastech).

3) Ukazuje se, že ošetření porostů sóji během počátku vegetace (vyvinutých na hlavním stonku) je velmi efektivní z hlediska nákladů. 3. – 4. listové podlahy) pomocný biologický zdroj dusíku v Azoter L. Použití přípravku je velmi vhodné ve směsi s absorpční látkou zadržující vodu. hydrogel (v dávce 1 kg(l)/ha), aby se snížilo riziko popálení listů roztokem (listy sóji obrovské mají minimální ochranný voskový povlak) a aby se prodloužilo smáčení listů nezbytné pro zachování vitality bakterií účinné látky. Herbaspirillum seropedicae. Klíčový nedostatek rostlinné výživy může být současně doplněn v Azoter L boru nebo molybdenu na které plodina pozitivně reaguje výnosem. Bór se podílí na tvorbě pupenů, pylu a kvetení a molybden se v průběhu vegetace sóji podílí na metabolismu dusíku získaného fixací hlízkovými bakteriemi na kořenech rostlin.

Ekonomické hodnocení:

Speciální předseťové ošetření půdy biologickým přípravkem Azorhiz +F nebo samostatné ošetření porostů během vegetace biologickým přípravkem Azoter L pomocí polního postřikovače zcela pokrylo vzniklé vícenáklady a navíc výrazně zvýšilo rentabilitu technologie pěstování sóji:

Poznámka: Výpočet zahrnuje ceny hnojiv podle ceníku platného na jaře 2023, cena práce zohledňuje nárůst vstupů v roce 2023,

pomocný hydrogel v ceně 1 kg = 400 Kč, inokulace v ceně 570 Kč + 100 Kč práce na míchacím stroji = 670 Kč/ha při výsevku 130 kg/ha.

Ocenění osiva sóji na základě realizované výkupní ceny v roce 2023.

Vliv biotické a mikroživinové intenzifikace pěstování sóji vykazoval meziročně relativně stabilní výsledky:

1) Předseťové (při setí) ošetření půdy přípravkem Azorhiz +F v dávce 10 l/ha (+0,1 l/ha složky F) vykázalo v posledních 2 letech zvýšení výnosu semen sóji o 11-15 % (0,29-0,56 t/ha ) oproti neošetřené kontrolní půdě.

2) Aplikace přípravku Azoter L v dávce 10 l/ha s přídavkem hydrogelu (hlavní složka polyakrylát draselný) v dávce 1 kg(l)/ha významně zlepšila výnos semen sóji, a to o 28 % (0,74-1,03 t/ha ) oproti kontrole v obou letech.

3) Jednorázová aplikace přípravku Azoter L v dávce 10 l/ha vedla ke zvýšení výnosu semen sóji v rozmezí 12-17 % (0,44-0,45 t/ha ) ve srovnání s kontrolou:

Ošetření půdy před výsevem sóji přípravkem Azorhiz +F nebo ošetření vzniklých zapojených porostů sóji v období 3-5. listového patra (polovina června) s přípravkem Azoter L (s hydrogelem nebo bez něj) vedl k vysoké efektivitě v ekonomice pěstování sóji v obou letech:

1) Nárůst tržeb po aplikaci přípravku Azorhiz +F činil 11-15 %, což znamenalo 7,5-12% nárůst příspěvku na úhradu při výpočtu nákladů na pěstební postup.

2) Nárůst tržeb po aplikaci přípravku Azoter L činil 12-17 %, což představovalo zvýšení příspěvku na náklady na postup pěstování sóji. o 9 – 13 %. Po přidání hydrogelu s adjuvansem zadržujícím vodu do přípravku Azoter bylo dosaženo zvýšení příspěvku na ostatní náklady na pěstební postup, a to i přes mírné zvýšení nákladů na ošetření plodiny. o 23 – 24 %.

Výsledky testovaného biologického přípravku Azorhiz + F a Azoter L byly získány v roce 2023 ze zavedeného poloprovozního pokusu na realizační farmě, pro zadavatele společnost AZOTER Trading s.r.o. Výsledky pokusu byly poskytnuty zástupci realizační firmy.

V Žamberku dne 15. 11. 2023